|
|
Enzymy metabolismu katecholaminů u experimentální hypertenze
Loučková, Anna ; Kuneš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Klevstigová, Martina (oponent)
Katecholaminy dopamin, noradrenalin a adrenalin se významně podílejí na regulaci krevního tlaku. Nejdůležitější enzymy účastnící se jejich metabolizmu jsou tyrosinhydroxyláza, DOPAdekarboxyláza, dopamin-β-hydroxyláza a fenyletanolamin-N-metyltransferáza. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o těchto enzymech, se zaměřením na jejich význam v procesu rozvoje esenciální hypertenze. Ke studiu hypertenze se z důvodů praktických i etických často používají experimentální modely. Nejvíce poznatků bylo získáno na spontánně hypertenzních potkanech, kvůli jejich podobnosti s lidskou esenciální hypertenzí. Metabolizmus katecholaminů se u spontánně hypertenzního potkana liší od normotenzních kontrol v mnoha ohledech. Primární příčinu tohoto typu hypertenze se od kompenzačních reakcí zatím nepodařilo rozlišit. Nicméně některými zásahy lze dosáhnout zabránění vzniku nebo alespoň zpomalení rozvoje onemocnění. Tyto poznatky mohou pomoci při hledání nových způsobů léčby lidské hypertenze.
|
|
|
Neural mechanisms in the pathogenesis of spontaneous hypertension in the rat
Vavřínová, Anna ; Zicha, Josef (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Neckář, Jan (oponent)
Sympatický nervový systém a dřeň nadledvin se účastní regulace arteriálního krevního tlaku a hrají významnou úlohu v patogenezi hypertenze. Spontánně hypertenzní potkani (SHR), kteří jsou nejvíce používaný model genetické hypertenze, se vyznačují mnoha molekulárními, morfologickými i funkčními změnami sympatického nervového systému a dřeně nadledvin. Cílem této disertační práce bylo popsat tyto abnormality u SHR potkanů za různých podmínek. Zaprvé byly zkoumány ontogenetické rozdíly, které mohou přispívat k rozvoji hypertenze. Zadruhé byly studovány účinky chemické sympatektomie (indukované guanetidinem podávaným v dospělosti) na kardiovaskulární parametry a zapojení kompenzačních mechanismů, které působí proti snížení krevního tlaku. Zatřetí jsme u dospělých SHR popsali stresovou kardiovaskulární odpověď a stresem indukované změny v sympatickém nervovém systému a dřeni nadledvin. Moje dizertační práce přinesla několik důležitých nálezů. Zvýšený obsah katecholaminů v nadledvině a vyšší hustota sympatické inervace cév pozorované u prehypertenzních SHR v porovnání se stejně starými normotenzními WKY potkany mohou přispívat k patogenezi hypertenze. Snížená mRNA exprese genů zapojených do biosyntézy katecholaminů (Th, Ddc, Dbh, Pnmt) je pravděpodobně kompenzační mechanismus působící proti zvýšené...
|
|
|
Laboratorní diagnostika feochromocytomu
Chlupáčová, Tereza ; Bílek, Radovan (vedoucí práce) ; Švandová, Ivana (oponent)
1 Feochromocytom je vzácné neuroendokrinní onemocnění vyskytující se převážně v chromafinní tkáni dřeně nadledvin. Pokud se tumor vyskytuje v chromafinní extraadrenální tkáni, nazývá se paragangliom. Feochromocytom způsobuje zvýšení hladiny vyplavovaných katecholaminů, což může mít v neléčených případech fatální důsledky. Cílem této práce je formou literární rešerše shrnout dosud získaná fakta o tomto závažném onemocnění. První část této práce je zaměřena na otázky spojené s výzkumem feochromocytomu, jsou zde uvedeny základní informace o tomto onemocnění včetně klinických projevů. Je zde také diskutován význam genetických vlivů v souvislosti s léčebnou strategií určenou pro pacienty s feochromocytomem. Druhá část této práce shrnuje postupy a metody, které se používají při laboratorní diagnostice feochromocytomu. V závěru práce jsou stručně popisovány možnosti lokalizace tumoru zobrazovacími technikami a postupy následné léčby pacientů s feochromocytomem.
|
|
|
Vliv endogenních faktorů na mezenchymální kmenové buňky
Černá, Kristýna ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Kubinová, Šárka (oponent)
Udržení homeostáze je nezbytné pro přežití organismu. Stres homeostázu narušuje a připravuje tělo na psychickou či fyzickou zátěž. Při stresu se uvolňují stresové endogenní faktory, které působí na regeneraci tkání, imunitní systém a různé metabolické pochody. Chronický stres tělo vyčerpává a má negativní vliv na zmíněné procesy. Opačný vliv má akutní stres. Mezenchymální kmenové buňky se podílejí na regeneračních procesech a modulují buňky imunitního systému. Lze předpokládat, že stres bude mít vliv i na MSCs. Tato práce měla za cíl sledovat vliv vybraných stresových faktorů, noradrenalinu a kortikosteronu na vlastnosti a funkce MSCs v akutním a chronickém modelu stresu. Stresové faktory neměly vliv na morfologii, vitalitu a diferenciační schopnosti MSCs. Avšak v přítomnosti obou stresových faktorů byla snížena metabolická aktivita MSCs bez ohledu na délku jejich působení. Působení stresových faktorů také ovlivnilo produkci některých imunologicky relevantních molekul a proteinů. Výsledky bohužel neukazují jednoznačný vliv stresových faktorů na modulaci lymfocytů prostřednictvím MSCs. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky, katecholaminy, adrenergní receptory, glukokortikoidy
|
|
|
Neural mechanisms in the pathogenesis of spontaneous hypertension in the rat
Vavřínová, Anna ; Zicha, Josef (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Neckář, Jan (oponent)
Sympatický nervový systém a dřeň nadledvin se účastní regulace arteriálního krevního tlaku a hrají významnou úlohu v patogenezi hypertenze. Spontánně hypertenzní potkani (SHR), kteří jsou nejvíce používaný model genetické hypertenze, se vyznačují mnoha molekulárními, morfologickými i funkčními změnami sympatického nervového systému a dřeně nadledvin. Cílem této disertační práce bylo popsat tyto abnormality u SHR potkanů za různých podmínek. Zaprvé byly zkoumány ontogenetické rozdíly, které mohou přispívat k rozvoji hypertenze. Zadruhé byly studovány účinky chemické sympatektomie (indukované guanetidinem podávaným v dospělosti) na kardiovaskulární parametry a zapojení kompenzačních mechanismů, které působí proti snížení krevního tlaku. Zatřetí jsme u dospělých SHR popsali stresovou kardiovaskulární odpověď a stresem indukované změny v sympatickém nervovém systému a dřeni nadledvin. Moje dizertační práce přinesla několik důležitých nálezů. Zvýšený obsah katecholaminů v nadledvině a vyšší hustota sympatické inervace cév pozorované u prehypertenzních SHR v porovnání se stejně starými normotenzními WKY potkany mohou přispívat k patogenezi hypertenze. Snížená mRNA exprese genů zapojených do biosyntézy katecholaminů (Th, Ddc, Dbh, Pnmt) je pravděpodobně kompenzační mechanismus působící proti zvýšené...
|
|
|
Vliv stresových hormonů na mezenchymální kmenové buňky
Karásková, Eva ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSCs) jsou multipotentní buňky se schopností diferenciovat do osteoblastů, adipocytů a chondrocytů. V organismu se podílejí na udržování homeostáze, hojení ran a regeneraci tkání. Nejčastěji bývají izolovány z kostní dřeně či tukové tkáně a jsou studovány především v oblasti regenerativní medicíny. Stresová reakce je neuro-humorální příprava na "boj nebo útěk", jde tedy o obranou reakci na zátěž, a to jak fyzickou, tak psychickou. Dlouhodobý stres má však na organismus negativní vliv a dochází k jeho postupnému vyčerpávání a poškozování. Hypotéza je taková, že působením stresových hormonů a neurotransmiterů na MSCs dochází ke zhoršení udržování vnitřní homeostáze a integrity organismu, zpomalení hojení a regenerace tkání. Stresové hormony ovlivňují vlastnosti a chování MSCs, především jejich schopnost diferenciace, migraci do míst poranění a produkci aktivních látek. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky (MSCs), katecholaminy, hormony, nervový systém, stres
|
|
|
Electrochemical Enzymatic Biosensors for Determination of Catecholamines in Flow Systems
Josypčuk, Bohdan ; Barek, J. ; Josypčuk, Oksana
Several biosensors (BS) based on flow enzymatic mini-reactors containing a mesoporous silica powder covered by enzyme laccase or tyrosinase were used for determination of L-DOPA, dopamine, noradrenaline, and adrenaline. The silica powder of MCM-41 with covalently bonded laccase was found to be the best reactor filling for the detection of catecholamines. Relative current response of such BS was 100 % for dopamine, 32.1 % for L-DOPA, 26.2 % for noradrenaline, and 0.71 % for adrenaline. The practical applicability of Lac-MCM41 biosensor was successfully verified by the determination of dopamine and noradrenaline in medical solutions for infusions.
|
|
|
Laboratorní diagnostika feochromocytomu
Chlupáčová, Tereza ; Bílek, Radovan (vedoucí práce) ; Švandová, Ivana (oponent)
1 Feochromocytom je vzácné neuroendokrinní onemocnění vyskytující se převážně v chromafinní tkáni dřeně nadledvin. Pokud se tumor vyskytuje v chromafinní extraadrenální tkáni, nazývá se paragangliom. Feochromocytom způsobuje zvýšení hladiny vyplavovaných katecholaminů, což může mít v neléčených případech fatální důsledky. Cílem této práce je formou literární rešerše shrnout dosud získaná fakta o tomto závažném onemocnění. První část této práce je zaměřena na otázky spojené s výzkumem feochromocytomu, jsou zde uvedeny základní informace o tomto onemocnění včetně klinických projevů. Je zde také diskutován význam genetických vlivů v souvislosti s léčebnou strategií určenou pro pacienty s feochromocytomem. Druhá část této práce shrnuje postupy a metody, které se používají při laboratorní diagnostice feochromocytomu. V závěru práce jsou stručně popisovány možnosti lokalizace tumoru zobrazovacími technikami a postupy následné léčby pacientů s feochromocytomem.
|
|
|
Enzymy metabolismu katecholaminů u experimentální hypertenze
Loučková, Anna ; Kuneš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Klevstigová, Martina (oponent)
Katecholaminy dopamin, noradrenalin a adrenalin se významně podílejí na regulaci krevního tlaku. Nejdůležitější enzymy účastnící se jejich metabolizmu jsou tyrosinhydroxyláza, DOPAdekarboxyláza, dopamin-β-hydroxyláza a fenyletanolamin-N-metyltransferáza. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o těchto enzymech, se zaměřením na jejich význam v procesu rozvoje esenciální hypertenze. Ke studiu hypertenze se z důvodů praktických i etických často používají experimentální modely. Nejvíce poznatků bylo získáno na spontánně hypertenzních potkanech, kvůli jejich podobnosti s lidskou esenciální hypertenzí. Metabolizmus katecholaminů se u spontánně hypertenzního potkana liší od normotenzních kontrol v mnoha ohledech. Primární příčinu tohoto typu hypertenze se od kompenzačních reakcí zatím nepodařilo rozlišit. Nicméně některými zásahy lze dosáhnout zabránění vzniku nebo alespoň zpomalení rozvoje onemocnění. Tyto poznatky mohou pomoci při hledání nových způsobů léčby lidské hypertenze.
|
host ::
RSS.